Jako každý člověk, který hledá Pravdu o světě, životě a sobě samém jsem prošel několika skupinami, nebo by se mohlo říci sektami či církvemi a několika různými obdobími, kdy jsem měl svět a jeho fungování vysvětlen podle určitých teologických či filozofických pohledů.
Problém ve všech byl v tom, že mně osobně se podle nich nepodařilo uspokojivě žít. Zkoušel jsem to, přemýšlel o nich, jak mohu podle těchto rad, pouček a příkladů rozumě žít v tomto světě. Respektive stále jsem v jejich popisu a způsobu života nenacházel cosi, co jsem hledal, něco mi bylo divné nebo mě neuspokojovalo.
Jedni vycházeli a oháněli se jedinou knihou, další měli soustavu knih a jiní zase byli vedeni nějakým učitelem, který měl absolutní pravdu, či jiné aspekty, a to mi prostě tehdy nějak nešlo přes zuby.
Tyto skupiny měly některá omezení (nařízení/doporučení), další zase tvrdily věci, které mi nějak neseděly, nebo se pak objevila praktická zkušenost ze života, která mi ukázala nebo vysvětlila, že toto není to, co hledám. Pokaždé jsem našel něco, co tam zůstalo neobjasněno, nevyjasněno. Čím déle jsem hledal, tím více byly skupiny lidí nakloněny k lásce a míru, ale pokaždé jsem našel věc, která mi vadila, nebo jsem ji neuměl praktikovat.
Moje metoda seznamování a poznávání, jak to či ono ve skupině či duchovním směru funguje, byla přímo odvislá od toho, kým jsem já. Začal jsem to co nejdříve v dané skupině, podle daných pravidel, praktikovat v rámci svého každodenního života. V podstatě jsem okamžitě, jakmile jsem se dozvěděl nové věci, které mi přišli přijatelné, začal praktikovat a žít podle nich. Tak jsem si tehdy já osobně nejlépe prověřil, co mi daná teologicko-filosofická tvrzení přinesou a kde jsou jejich výhody a nevýhody pro mě.
Dnes vím, co mi tito lidé chtěli říct, nevím, zda to věděli nebo ne, ale pochopil jsem, jak mohu žít a jít po cestě vědomého sebepoznávání. Nyní respektuji jejich cestu jako tu nejsprávnější. Nenašel jsem totiž lepší cestu, než mají oni nebo snad dokonalejší. Našel jsem cestu, která funguje mně a která mi dává smysl. Cestu, kterou já uznávám za tu správnou a po které jdu. Takovou cestu může najít každý, bez rozdílu. Naše cesty jsou dokonalé, krásné a skvělé. Já jsem za ně vděčný.
Co jsem tím vším chtěl říct? Především, aby se lidé nebáli a neodsuzovali cesty ostatních, jako jsem to dělával kdysi já. Nemá totiž valného smyslu, kritizovat cestu druhých, když nevíte, co je nejvyšší požehnání pro ně. Každý má svoje vlastní milníky, kopce a hory, a sám si volí, kudy jde a chce jít. Neexistuje nic jako nejlepší, nejdokonalejší nebo nejpravdivější cesta/Pravda pro všechny… Existuje jen jedna cesta a to je ta Vaše. Vaše vlastní zkušenosti a prožitky, které po této cestě učiníte, tvoří právě to, co jste vy a čím jste chtěli být. Je to, to nejvyšší, co můžete poznat, a tuto možnost poznání máme právě skrze dar božské prozřetelnosti. Tento dar je různě nazýván a pojmenováván, já jej znám pod názvem svobodná vůle. Ano, byla nám dána svobodná vůle a je tedy jen na nás, kterou z těch nespočet cest před námi, si vybereme. Je na nás jednotlivcích, jaký svět stvoříme.
Proto pokud se vám v dané skupině líbí nebo chcete žít podle takových či jiných pravidel, tak prostě jděte a žijte podle nich, nehleďte na to, co vám kdo říká, nečekejte, až se něco změní nebo začne. Pokud vám tato cesta, způsob života, dává smysl, tak jej žijte a to bez strachu, co bude nebo jaké to bude. Tuto novu metodu nebo způsob života dělejte až do okamžiku, kdy zjistíte nebo si uvědomíte, že chcete žít jinak, pak svůj život změňte a najdete nový způsob, jak být šťastní. To je krása života, to je jeho dokonalost, takhle můžeme žít, být a dělat cokoliv chceme a být při tom šťastni. Ať ve skupinách nebo samostatně.
Závěrem bych rád řekl, že ne každému vyhovuje to stejné a já jsem zjistil, že jít samostatnou cestou bez přilnutí nebo přiřazení se k nějakým skupinám je pro mě nyní nejvýhodnější cesta.
Ovšem k jedné skupině se přihlásit chci a to navždy, já jsem členem skupiny, která se nazývá lidstvo vesmíru. A jsem šťastný a naplněn láskou, když pomyslím na to, že do ní patřím.
Děkuji vám všem, že jste v něm se mnou.
S láskou a úctou váš Josua